POČÁTEK CÍRKVE
Milleritské hnutí
William Miller (1782–1849) byl baptistický laický kazatel, který podle proroctví z Bible (Da 8,14) věřil, že Ježíš Kristus přijde na Zem na konci období 2 300 let, tedy 22. října 1844. Kolem Millera se shromáždilo přibližně 100 000 stoupenců z baptistických, metodistických, presbyteriánských a dalších křesťanských církví. Očekávali Ježíšův návrat, proto si říkali adventisté (slovo advent je odvozeno od latinského adventus = příchod).
Velké zklamání
Místo radostného setkání s Ježíšem přišlo Velké zklamání. I toto zklamání je předpovězeno v Bibli. (Zj 10,9–11)
Hnutí se rozpadlo na tři proudy.
1. Většina přestala věřit v brzký Ježíšův návrat.
2. Jiní věřili, že datum bylo nesprávné, a začali počítat nová a nová data Ježíšova návratu.
3. Další se zaměřili na Svatyni.
Význam Svatyně
Porozuměli, že datum bylo vypočítáno správně, ale očekávaná událost (očištění Svatyně) bylo mylně vyloženo jako Ježíšův návrat na naši Zemi. Tento poznatek vedl věřící k důkladnějšímu studiu tématu Svatyně. Díky němu poznali, že v systému Svatyně je popsán i Boží plán záchrany pro celé lidstvo.
Z této poslední skupiny se o dvacet let později vytvořila Církev adventistů sedmého dne.
Vznik Církve
adventistů s. d.
První adventisty spojovala naděje na Ježíšův návrat a zkušenost, že pro svoji naději byli vyloučeni ze svých původních církví. Zpočátku proto odmítali založit novou církev. Poukazovali na to, že definování věrouky nové adventní církve je první krok k budoucímu pronásledování jinak smýšlejících. Avšak pragmatické potřeby rychle se rozrůstajícího hnutí (organizace práce a přednášek, financování tisku letáků a časopisů atd.) vyžadovaly systém.
Potřeba řádu a pořádku ve službě vedla v roce 1863 k založení Církve adventistů sedmého dne.
Víte, že…? CASD vždy propagovala zdravý životní styl a jeden z jejích členů je autorem dnes velmi populárních cornfl akes.