Milující Bůh tvoří vesmír naplněný láskou. Bůh je dárce a zdroj života a zdraví. Jemu vděčíme za každý náš nádech a výdech, za každý tep našeho srdce. Probouzí v každém člověku dobro, laskavost a milosrdenství, ať už se považujeme za věřící, či nevěřící. Bůh dává svobodu věřit mu nebo jej odmítnout a žít bez Boha.
Nejkrásnější a nejinteligentnější bytostí ve vesmíru byl Lucifer (satan). Nechtěl být druhý nejlepší po Bohu, chtěl se stát Bohem. Satanova vzpoura přinesla sobectví a sebestřednost, počátek zla. Cíl života každé bytosti je způsobovat dobro druhému. Hřích je, když můj život mine cíl. Lidé mají pocit, že nejsou hříšní = mají pocit, že žádnou záchranu, žádného Ježíše nepotřebují.
Satan ví, že prohrál. Milujícímu Bohu může dnes ublížit už jen tak, že ubližuje lidem a stáhne je na svoji stranu, aby nedůvěřovali Bohu a zemřeli věčnou smrtí, ze které není vzkříšení. Není zlatá střední cesta. Buďto vědomě stojím na Boží straně a žiju podle Boha, nebo patřím druhé straně. Až Bůh přijde skoncovat se zlem (se satanem), bude muset skoncovat i s každým člověkem, který ho odmítl a má ve svém životě nějaké nevyznané zlo (třeba neodpuštění, hněv, nemanželský sex atd.). To bude pro Boha veliká bolest, protože Bůh miluje i ty lidi, kteří odmítli možnost záchrany.
Důsledkem hříchu je smrt. Není jiná šance na záchranu než vyznat zlo a opustit ho. Ježíš bere každé vyznané zlo na sebe. Ježíš na kříži – co ještě víc má Bůh udělat, abys uvěřil, jak moc tě miluje?
I kdybys byl jediný člověk, On to pro tebe udělá.
„Hřích dává svou odplatu – smrt; Bůh dává jako projev své milosti věčný život. Získáváme ho prostřednictvím našeho Pána, Ježíše Krista.“ (Ř 6,23)
Bůh je láska a jeho láskou je naplněn celý vesmír. Každá stvořená bytost ve všech světech překypuje láskou a způsobuje dobro. Jedinou výjimkou je dočasně planeta Země. Jako mělo zlo svůj počátek, podle splněných proroctví víme, že už brzy bude mít zlo svůj konec. Opět bude celý vesmír naplněn Boží láskou.
Najdi Boha už dnes.
Lidé zničí Zemi. Nastává ekonomická, vztahová a ekologická krize, která vygraduje totální zkázou. Lidé si budou uvědomovat, že nemají řešení, a začne očekávání „něčeho shůry“. Toho využije satan a napodobí návrat Ježíše Krista, aby lidi svedl. Teprve po této události přijde Kristus, odstraní satana i lidi, kteří minuli cíl svého života, a nastolí šalom – pokoj a harmonii.
Už navždy zůstane celý vesmír naplněn bezpodmínečnou Boží láskou. Každé bytosti bude dělat velikou radost způsobovat dobro druhému. Tato láska a harmonie se stane přirozeností všech zachráněných lidí. Boží láska začne v plnosti opět i na naší Zemi.
Víte, že…? V Ráji žádná bytost nezabíjela, aby se nasytila. I dnešní predátoři byli vegetariány. „Bůh také řekl: ‚Hle, dal jsem vám na celé zemi každou bylinu nesoucí semena i každý strom, na němž rostou plody se semeny. To budete mít za pokrm. Veškeré zemské zvěři i všemu nebeskému ptactvu a všemu, co se plazí po zemi, v čem je živá duše, dal jsem za pokrm veškerou zelenou bylinu.‘ A stalo se tak. Bůh viděl, že všechno, co učinil, je velmi dobré. Byl večer a bylo jitro, den šestý.“ (Gn 1,29–31)
Ke stejnému ideálu se vrátíme, až nebude hřích (zlo, smrt). V Bibli je proroctví: „Potom budou vlk a beránek žít v míru a levhart vedle sebe nechá spát malé kůzle. Telátka si budou klidně pohrávat se lvem, zatímco se mezi nimi bude procházet malé dítě. Krávy se budou pást spolu s medvědem a jejich mláďata budou vedle sebe klidně odpočívat. Dokonce i lev bude žrát slámu, jako dobytek.“ (Iz 11,6–7)
Jazyk je zcela nedostatečný při pokusu o vylíčení nebe. Jak přede mnou vyvstává tato scéna, jsem úžasem bez sebe. Unešena vše převyšující nádherou a velebnou slávou, pokládám pero a volám: „Ó, jaká láska! Jaká předivná láska!“ Nejvznešenější jazyk není s to, aby vylíčil slávu nebe či nesrovnatelnou hloubku Spasitelovy lásky. (Ellen G. Whiteová, The Story of Redemption, str. 413)