Boží poslední
Poselství tří andělů
Adventisté věří, že jsou Bohem povoláni předat tomuto světu poselství od Boha, určené pro věřící i nevěřící obyvatele Země těsně před návratem Ježíše Krista, jak je zapsáno v Bibli ve Zj 14,6–12. Smyslem poselství je připravit se na Ježíšův brzký návrat a ukončení světa, jak jej známe.
V textu jsou 3 jednoduché myšlenky:
1. Vzdát čest Stvořiteli
2. Varování před Babylonem
3. Nepřijmout cejch šelmy
Víte, že…? Řecké slovo angelos (anděl) znamená posel. Boží posel (ať už jím je nebeská bytost, člověk, nebo církev) vždy říká pravdu tak, jak musí být vyslovena. Laskavě, ale důrazně a jasně.
1. Vzdát čest Stvořiteli
Tu jsem viděl jiného anděla, jak letí středem nebeské klenby, aby zvěstoval věčné evangelium obyvatelům země, každé rase, kmeni, jazyku i národu. Volal mocným hlasem: „Bojte se Boha a vzdejte mu čest, neboť nastala hodina jeho soudu; poklekněte před tím, kdo učinil nebe, zemi, moře i prameny vod.“ (Zj 14,6–7)
Máme jen dvě teorie o vzniku života. Evoluci, která říká: „Dejte hmotě mnoho času a ona vytvoří něco lepšího.“
Druhým konceptem je inteligentní design, který za důmyslností a komplexností života vidí Designéra.
Bůh se na mnoha místech v Bibli představuje jako Tvůrce, Stvořitel vesmíru i života v něm. Lidé ztratili úctu, bázeň a respekt před Bohem. Poselství prvního anděla je připomenout lidem Boží dobrotu, péči a Boží majestát, aby si uvědomili, kým Bůh je. Důsledkem je vzdát čest Bohu a uznat jej jako dárce našich životů. To vede k vděčnosti.
Evangelium je dobrá zpráva o záchraně a změně člověka pro život bez konce v nové kvalitě. Člověk, který lituje svých hříchů a požádá Boha o odpuštění a očištění, má jistotu, že jeho život smrtí nekončí.
Více k tématu stvoření najdete v části:
Čím se adventisté liší od jiných církví?
2. Babylon
Za ním letěl druhý anděl a volal: „Padl, padl veliký Babylón, který opojil všechny národy svým smilstvím a dal jim pít z poháru hněvu.“ (Zj 14,8)
Babylon je v Bibli symbolem zmatku a nepravého náboženství. Víra není věřit, že Bůh existuje, ale důvěřovat mu a žít s Bohem v souladu, v souladu s Božím zákonem. Babylonem jsou církve, směs křesťanství s nebiblickými prvky. Smilství Babylonu je nevěra církve, ke které stahuje lidi.
Druhý anděl varuje před falešným uctíváním Boha. Každý se má rozhodnout, jestli bude poslouchat učení církve (zákony šelmy), nebo Boží zákony.
Víte, že…? Neděle se dříve jmenovala Den (boha) slunce. Tento výraz je dodnes patrný v angličtině či němčině (Sunday, Sonntag). Uctívat Boha v neděli je zmatek Babylonu, směs pohanství (Den slunce) s křesťanstvím (nedělní vzkříšení Ježíše).
Bůh určil jako den bohoslužby sobotu. Člověk toto Boží rozhodnutí svévolně změnil. V Bibli nenajdete žádný Boží pokyn, že by Bůh své rozhodnutí změnil. Změnit den uctívání určený Bohem znamená zmocnit se autority samotného Boha, postavit se na jeho místo.
V každé církvi je mnoho lidí upřímně toužících být Bohu věrni. Pro ně Bůh v Bibli nechal zapsat Babylonu (nevěrné církvi) následující výzvu: „Vyjdi, lide můj, z toho města, nemějte účast na jeho hříších, aby vás nestihly jeho pohromy.“ (Zj 18,4) Apoštol Petr na výtku, že neposlechl představitele církve, odpověděl veleknězi (velekněz byl tehdy nejvyšší církevní představitel): „Boha přece musíme poslechnout víc než lidi.“ (Sk 5,29)
3. Cejch šelmy
Za nimi letěl třetí anděl a volal mocným hlasem: „Kdo kleká před šelmou a před její sochou, kdo přijímá její cejch na čelo či na ruku, bude pít víno Božího rozhorlení, které Bůh nalévá neředěné do číše svého hněvu; a bude mučen ohněm a sírou před svatými anděly a před Beránkem. A jeho muka neuhasnou na věky věků a dnem ani nocí nedojde pokoje ten, kdo kleká před šelmou a jejím obrazem a nechal si vtisknout její jméno. Zde se ukáže vytrvalost svatých, kteří zachovávají Boží přikázání a věrnost Ježíši.“ (Zj 14,9–12)
Přijmout cejch (znamení) šelmy na ruku znamená bezmyšlenkovitou poslušnost, cejch na čele jsou lidé praktikující z přesvědčení. Šelma a její obraz (socha) je papežství a odpadlý protestantismus. Klekat před šelmou znamená poslechnout církev, která není věrná Božím principům (viz Desatero).
Hlavním problémem závěrečného pozemského konfliktu je boj o mysl člověka, o opravdovou věrnost a podřízení se Boží vůli a moci. Poselství tří andělů je poslední výzva milujícího Boha lidstvu, aby si ho zvolilo za svého úžasného Boha, který vítězí nad silami zla, silami, které zničí člověka. Varování před Božím soudem je milost. Nyní je ještě čas změnit svůj postoj, a tím i věčný úděl. Opakem cejchu šelmy je Boží pečeť. (Zj 7,2–3)
Velký spor vyvrcholí otázkou, koho uctívat – církev (šelmu), nebo Stvořitele –, a otázka soboty bude hrát ústřední roli. Odpovědí na cejch šelmy je zachovávat Boží přikázání a věrnost Ježíši.
Satan dostane lidi na svou stranu pomocí dvou podvodů – lži o nesmrtelnosti duše a lži o posvátnosti neděle. Protestanté ze Spojených států se spojí se spiritismem a s římskokatolickou církví. V tomto trojnásobném spojenectví pošlapou svobodu svědomí. Navzdory silám, které se spojí proti pravdě, se velký počet lidí postaví na Boží stranu.
(Velké drama věků, str. 381–396)
Kniha Velké drama věků ke stažení zde:
Chci, aby můj život svedčil o tom, že nesu pečeť, nebo cejch?